|
|
Manželství a rodičovství v České republice v nových ekonomických podmínkách
Čechalová, Kateřina ; Langhamrová, Jitka (vedoucí práce) ; Miskolczi, Martina (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá vztahem mezi manželstvím a rodičovstvím v České republice. Hlavním cílem je posouzení změn v rodinném chování mladých generací a analýza s ním souvisejících demografických procesů plodnosti a sňatečnosti. Zvláštní pozornost je věnována manželské, mimomanželské a předmanželské plodnosti. Práce se snaží získat odpověď na otázku, zda je manželské prostředí pro výchovu dětí stále nenahraditelné nebo zda ekonomické a hodnotové proměny společnosti po roce 1989 nenarušily tradiční průběh formování rodiny. Dalším důležitým cílem je provedení shlukové analýzy. České okresy jsou rozčleněny do několika shluků umožňujících vyhodnocení aktuální situace. Poslední část je věnována výsledkům kvantitativního šetření, které pomáhá odhalit současné postoje veřejnosti k rodinnému životu.
|
|
| |
|
|
Dítě až po svatbě - přežitek doby?
Slámová, Lucie ; Langhamrová, Jitka (vedoucí práce) ; Krbcová, Daniela (oponent)
Tato práce je zaměřena na rodinné chování v českých zemích v posledních šesti desetiletích. Čtenář se seznámí zejména s významem a funkcí rodiny. Dále je věnována pozornost plodnostnímu chování žen, kdy je kladen důraz na manželskou a mimomanželskou plodnost. Tato práce pomocí teoretických východisek a dat z Českého statistického úřadu zodpovídá otázku, zda je v české společnosti stále dodržováno klasické rodinné chování, tedy nejprve svatba a až poté dítě. Po zanalyzování dat bylo dospěno k názoru, že rodinné chování českých žen od tohoto konzervativního pořadí ustupuje. Vliv příjmu ženy, respektive jejího nejvyššího dosaženého vzdělání, na manželskou či mimomanželskou plodnost nebyl v této práci prokázán.
|
|
|
Rodinný stav jako diferencující faktor demografického chování
Nedomová, Radka ; Pechholdová, Markéta (vedoucí práce) ; Nývlt, Ondřej (oponent)
Diplomová práce zkoumá rozdílnost demografického chování v závislosti na rodinném stavu a jejím cílem je shrnout vliv rodinného stavu na demografické chování jako celek. V první fázi se zabývá koncepty působení rodinného stavu na demografické chování, vysvětluje teorii selekce a kauzality a nastiňuje historický vývoj procesů sňatečnosti a rozvodovosti pomocí základních ukazatelů. Praktická část práce vychází z výsledků Sčítání lidu, domů a bytů v letech 1961-2011 a porovnává, jak se měnila struktura obyvatelstva České republiky podle pohlaví, věku a rodinného stavu mezi jednotlivými sčítáními. Důraz je kladen zejména na období po roce 1990. Dále je v samostatných kapitolách zmapováno, jak rodinný stav ovlivňuje demografické procesy plodnosti, potratovosti, sňatečnosti a úmrtnosti. V případě plodnosti je zdůrazněn nárůst mimomanželské plodnosti, kdy se děti mimo manželství rodí hlavně svobodným matkám. Pomocí věkově specifických a standardizovaných měr jsou analyzovány změny ve vývoji jednotlivých demografických procesů mezi sčítáními za všechny kategorie rodinného stavu. Standardizace úmrtnosti pro roky 1961, 1970 a 1980 je provedena na základě konstrukce zkrácených úmrtnostních tabulek a následného modelování úmrtnosti ve vyšších věcích. V souvislosti s měnící se strukturou obyvatelstva podle rodinného stavu, kdy v populaci roste zastoupení svobodných a rozvedených osob a klesá zastoupení osob žijících v manželství, je na základě výsledků z dostupných šetření hodnocen postoj české veřejnosti k manželství a rodině.
|
|
|
Nástroje rodinné politiky zohledňující neúplné rodiny v České republice a ve vybraných evropských státech
Kohlová, Hana ; Poláková, Olga (vedoucí práce) ; Štípek, Vladimír (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá rodinnou politikou zaměřenou na neúplné rodiny. Snaží se o vymezení důvodů vzniku neúplných rodin. Řeší rozvodovost, porodnost a mimomanželskou plodnost. V práci jsou popsány rozdíly mezi úplnými a neúplnými rodinami a subjektivní názory samoživitelů v České republice. Dále jsou popsána opatření rodinné politiky, která zohledňují neúplné rodiny v České republice, Francii, Švédsku a Velké Británii. Opatření ve zkoumaných zemích jsou porovnána s opatřeními v České republice. Z práce vyplývá, že v České republice jsou ze všech zkoumaných států neúplné rodiny nejméně zvýhodňovány.
|
host ::
RSS.